3. Drobná nehoda Paní Norrisové

5. června 2016 v 17:15 | Remi |  Ashley Roux
Čáááááu! Je tu další kapča k Ashley Roux. Takže čtěte, komentujte a pěknou zábavu!

Vaše Remíííííííííí S vyplazeným jazykem

Drobná nehoda Paní Norrisové


(James)

- velitelský čas: 2100

Účelem porady je samozřejmě atentát na tu odpornou kočku, díky které máme zítra trest.
Všichni si sedáme na postele.


- 2105 -

Remus protestuje proti atentátu.
Ale řekněme si popravdě: Je mu to nanic.

- 2114 -

Remus radši dělá, že tu vůbec není.
Sirius sedí na posteli a tváří se jak pako. (U něj jak neobvyklé…)

- 2128 -

Ashley navrhuje, že bychom mohli začít něco dělat.
Začínáme něco dělat.

- 2129 -

Vzpomínám si na neviditelný plášť, který mi dal táta.
A tím náš 'geniální plán' končí.
Remus rezignuje a přidává se k nám. Vše na vlastní nebezpečí.

Závěr: To dopadne…


(Sirius)

Nějak záhadně jsme se všichni čtyři narvali pod jeden neviditelný plášť a potichu (někde 50 mil odtud nás možná někdo neslyšel) jsme vyšli na chodbu před společenkou.

Měli jsme nehoráznou kliku. Ta vypelichaná potvora pospávala kousíček od nás.

"Ná puťa puťa - pojď sem!" zkusil to James. Mezitím co se divil, jak to, že kočka nejde, my ostatní jsme se váleli smíchy po zemi. (A přitom jsme všichni zůstali pod pláštěm, to je, co?)

"Ná čiči čiči, mňau mňau, pojď ke strejdovi Jamiemu! SAKRA POJĎ SEM TY PITOMÁ KOČKO!!!" opravdu, ale opravdu bez komentáře…

Ale pak - světe div se - Norriska se skutečně líně zvedla a vykročila naším směrem. A jak se přiblížila na dosah, vyskočili jsme s Jamesem zpoza pláště a pokusili jsme se ji chytit.


(z pohledu Paní Norrisové)

Další pitomej nudnej večer. Ten dědek Filch si snad myslí, že su neaká hlídací kočka či co… A navíc ti malí haranti. Rok od roku sou blbější a otravnější. To je snad za trest. Proč zrovna já mám tak nesmyslnej job!?!
No nic, du spat!


- o 10 vteřin později -

"Ná puťa puťa - pojď sem!" co to zas je!?! Né, nic jsem neslyšela. Asi su přepracovaná.
"Ná čiči čiči, mňau mňau, pojď ke strejdovi Jamiemu!" ne mami… ještě pět minut .
"SAKRA POJĎ SEM TY PITOMÁ KOČKO!!!" no dyť už du… moment! Zase ti 'studenti' (čti: [mizerní haranti]) !

Já mám asi fakt halušky! Tož to není možný… Určitě tady někdo mluvil. Tak kde ty děcko jsou? Sice nosim ty rudý kontaktní čočky, ale slepá ještě nejsem!!!

Mno, takže si jdu po chodbě a najednou: ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ co to je??? Infarkt, infarkt, infarkt!!!
Nejací dva idioti/studenti/nebo-já-nevim-co vyskočili ODNIKUD - prostě byli fuč a včil se najednou objeví tady, no jako co je to za vychování? - a z nějakého neznámého-důvodu se na mě vrhli.


(Ashley)

Kluci se vrhli na naši 'oběť' a chytili ji. Sice se to neobešlo bez spousty škrábanců a kousnutí (později zvesela prohlášených za 'Válečná zranění'), ale úkol byl splněn. Pak mi začali docházet 'drobné nedostatky' našeho plánu.

"Teď máme kočku, a co dál?" vyslovila jsem své obavy nahlas.
"Co třeba ji trochu poupravit ve spolčence?" zeptal se Siri s uličnickými jiskřičkami v očích. Návrh byl jednohlasně přijat. Dokonce i Rem už přestal protestovat.

Brzy se ovšem ukázalo, že dostat Paní Norrisovou do společenské místnosti (asi pět metrů od nás) bez ztrát na životech je úkol téměř nadlidský.
A přesně toto je chvíle, kdy na scénu přichází Remus. Protože i když jsme tu první den, on už umí aspoň půlku zaklínadel prvního ročníku.

A tak stačilo jedno "Wingardium leviosa" a naše milá kočka se vznášela směrem ke spolčence.


(Remus)

To, co následovalo, se nedá pojmenovat jinak, než spoušť. Snad úplně každý v Nebelvíru se podílel na 'úpravě' té kočky. Když ji asi po dvou hodinách vyhodili na chodbu, tak jen hýřila barvami a 'ozdobami' ve formě bomb hnojůvek a jim podobných.

Sirius s Jamesem pozorovali svůj výtvor pohledem, ze kterého přímo čišela otcovská pýcha.

"Vy jste nemožní!" řekla s úsměvem Ashley.
"No dovol!" urazil se naoko Sirius. "Já jsem náhodou úplně možnej! Jo, to zabolí…

oooooooooooOOOOOOOOOOOOOooooooooooo

(Sirius)

Všichni si jen tak klidně sedí ve společence, když dovnitř vtrhla McGonagallová se školníkem a Mrs. Norrisovou v patách.
"Kdo to udělal?" odslabikovala výhružně Megoška.
"Určitě to byli oni!" řekl Filch a k mému zděšení ukázal na naši čtveřici.
"Mňáááu" přisvědčila Norriska. A profesorka se na nás začala dost vražedně dívat.

Pak se semlelo několik věcí najednou.

1. Většina lidí jako na povel zmizela ze společenské místnosti nebo se aspoň přikrčili co nejvíce do křesel. My jsme jako na povel začali přesvědčovat Megošku o naší nevině.
2. Remus zrudl jak rajče. Lhaní asi nebude jeho silná parketa…
3. James se zatvářil jak nejnevinněji dokázal a pohotově schoval za zády neviditelný plášť.
4. Ashley vytvořila kombinaci psích očí, diplomatického lhaní a nevinného pohledu.
5. No, a já se staral o svůj výraz, který jasně říkal: "Mám tu svatozář dneska dost vyleštěnou?"

"Ale my jsme to vážně nebyli, paní profesorko! Celý večer jsme byli na koleji!" mluvila dál Ash a já s Jamesem jsme horlivě přikyvovali.
"Opravdu to tak bylo pane Lupine?" probodávala Rema přísným pohledem.
"Ehm… no… ano." řekl Remus co nejtišeji to šlo.
"Prosím?" zeptala se nedůvěřivě Megoška.
"Ano, bylo to tak." Chudák… kdyby věděl, kolikrát tu jeho nevinnou dušičku donutíme lhát… Asi by dnes vůbec nevstával z postele…
"No dobrá, vám věřím." A nám jako nevěří??? Je zlá. A navíc blbá. Remově lži bych neuvěřil ani v komatu.

oooooooooooooOOOOOOOOOOOOOOOoooooooooooo

To byl jen první mnoha a mnoha podobných kousků. Neuplynul den, aby ti čtyři neměli školní trest. Za pár dní se po škole rozkřikla 'drobná nehoda Paní Norrisové' (viníci ale 'bohužel' nebyli dopadeni… ) a s podobnými 'nehodami' se roztrhl pytel.

A tak se Ashley, James, Sirius a Remus stali miláčky Nebelvíru. Ovšem u profesorů si tím moc nešplhli. Obzvláště profesor lektvarů - Horácio Křiklan - na ně měl spadeno.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama