AK 2016 - 18.prosinec

28. prosince 2016 v 5:59 | Remi |  Adventní kalendář 2016

Ahoj,
jsem zpět mezi živými! :)
Znáte to, rodinné oslavy, jídlo, tísíc lidí, co nemá na práci nic lepšího, než vám hledět přes rameno...
Tak pardon, sice už to nemá s adventem nic moc společného, ale snad to překousneme. :)


Fandom: Harry Potter
Datum: 18.prosinec
Obdarovaný: Raja Luthriela
Zadání: Přání bylo takové, že Lucius Malfoy se omylem dostane na nějaký drsný metalový koncert. Docela jsem s tím bojovala, ale nakonec vznikly rovnou dvě povídky. Ta druhá je inspirována sosáckými tématy k akci DMD - Je lepší býti mrtvý nežli ženatý a Nejsem žádná květinka. První moc nesplňuje zadání, ale když už ho mám napsané, tak jedno drabble navíc určitěpřežijeme...
P.S. A taky kalukuju s tím, že kouzelnická kapela Sudičky je metalová. :)
Pohodové svátky a šťastný Nový rok!

Šokující odhalení!

Kolem vlivného aristokrata Luciuse Malfoye poslední dobou kolují mnohé zajímavé zprávy. Bývalý Smrtijed vytrvale popírá všechny "fámy", které se snášejí nad jeho hlavou, avšak zapírání je konec! Náš tým zjistil pravdu!
"Je to opravdu šokující!"
"Nikdy bych to do něj neřekla…"
"Skutečně šokující!"
Řekly pro Denní věštec členky odborného týmu.
A co Vy, dámy? Všimly jste si někdy jeho dlouhých vlasů? A co jeho hlas? Neslyšely jste ho už někde? Zdají se Vám ty ostré lícní kosti povědomé? Ne, neklame vás zrak.
Za ledovýma očima se neskrývá nikdo jiný, něž frontman legendární metalové kapely Sudičky - Myran Waghtail!
Vaše
Rita Holoubková

Je lepší býti mrtvý, nežli ženatý

"Ale mami, to přece nemůžeš!" rozkřikl se sedmnáctiletý Lucius Malfoy na svou matku. Svatba? Vyloučeno.
A navíc... Narcissa Blacková? Cissy? No, ne, že by nebyla hezká...
Byla... Ale znali se od dětství! Vždycky byla křehká jako květinka.
Změnila se...
Ale... Svatba? To- To přece nejde!
Naprosto nearistokraticky strhl ze stříbrného věšáku první bundu, kterou uviděl a vztekle za sebou práskl dveřmi.
"A kam jdeš teď?" ozval se dotěrný hlásek v jeho hlavě.
"V okolí Malfoy Manor se nikam nedostaneš i kdybys snad doopravdy chtěl." hlas se na chvíli odmlčel a potichu dodal:
"Jedna možnost by tu ale byla..."
Poslední slova splynula z neviditelných úst sladce, vábivě.
I bez vyřčení Lucius věděl, co hlas myslí.
Přemístění naslepo...
Přemisťování je nebezpečné samo o sobě. Musíte se v myšlenkách upnout na zvolené místo a intenzivně si představovat sami sebe. Sami sebe, jak stojíte u té hnědé branky babiččina domu, díváte se na zvonek - ten s tou keramickou kytičkou - a nahlížíte do oken. Nebo jak se opíráte o zeď v temném rohu zapadlé uličky a tiše dýcháte, abyste neupoutali zbytečnou pozornost náhodného chodce. Každý nepatrný detail - záhyb vyšívané záclony, matné světlo časem a nepřízní počasí zkušené pouliční lampy - má svůj význam a hraje důležitou roli na celém přemístění.
Přemístění naslepo je něco úplně jiného. Žádný záchytný bod, žádná vzpomínka. Jen ta nesnesitelná touha odejít. Volný průchod emocí a potřeba být pryč. Prostě zmizet. Vaše tělo se mění na stovky, tisíce drobných kousků a rozpadá se ve vzduchu. Chvíli jste tu a pak už ne. Tato metoda s sebou nese obrovské riziko. Zmizíte, ale objevíte se ještě? Kde? Kdy?
Všechny ty otázky teď vířily v hlavě nejmladšího z Malfoyů. Zůstat a chystat svatbu? Odejít a možná zemřít?
"Ale co, je lepší býti mrtvý, nežli ženatý..." ukončil Lucius všechny dotěrné pokusy o seriózní myšlení. Nechal se ovládnout touhou zmizet a odevzdaně vešel do náruče času a prostoru.
Jakoby z dálky k němu doléhaly tóny hlasité, metalové hudby. Okolo panovalo tíživé šero a několik zahalených postav s dlouhými vlasy a výraznými přívěšky o něčem zaujatě diskutovalo jen několik kroků od Luciuse.
"Tak kdo to bude?" ozval se první z mužů.
"Žádnou náhradu takhle narychlo neseženem!" přizvukoval druhý. Nepohodlný kus dřeva se Luciusovi zarýval do žeber.
Netušil, že když se pohne, tak i s celou konstrukcí, doteď v šeru praktiky neviditelnou, poputuje k zemi...
"Kdo je tam?" zeptal se výhrůžně muž v kožené bundě. Když dědic Malfoyů vstal, upřel se na něj šest páru očí.
Netušil, proč se na něj tak dívají. Teď by bral i tu svatbu...
"Vidíte to kluci? To je ale děsná podoba. Nemám recht?" Ostatní přikývli.
Stejně tak netušil, že za dalších deset minut bude stát na pódiu před stovkami fanoušků v kostýmu Myrana - frontmana té nejlepší kouzelnické kapely století.
On - upjatý aristokrat s věčně povýšeným výrazem a ledovýma očima.
On - naprosto neodolatelný zpěvák kapely Sudičky.
Naštěstí ho nikdo nepoznal. Tedy, skoro nikdo.
Nikdo, kromě jedné blonďaté dívky. Nebyla to žádná květinka...
Jak víme, nakonec si i tu svatbu rozmyslel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 28. prosince 2016 v 22:32 | Reagovat

Je mi líto, že jsi měla s mým nápadem tolik problémů. Ale překonala jsi moje očekávání. Je to skvělé.

2 Remi Remi | Web | 28. prosince 2016 v 23:21 | Reagovat

[1]: Ale prosím tě, akorát jsem si s Luciusem dlouho nepadla do noty... A samozřejmě děkuju, jsem ráda, že se Ti líbí! :)

3 Kristen Kristen | Web | 30. prosince 2016 v 14:21 | Reagovat

Ja si to viem úplne predstaviť a čo je možno trochu šibnuté viem si ho predstaviť na koncerte nejakej muklovskej kapely :D veľmi dobré príbehy klobúk dole :)

4 Remi Remi | Web | 12. ledna 2017 v 22:34 | Reagovat

[3]: Děkuju! :) No, napadla mě mudlovská kapela, ale to by mě Lucius musel asi zabít... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama