DMD 2018 - 5. část

10. května 2018 v 6:00 | Remi
Zdravím,
dneska přináším poslední část drabblů z dubna.
Název je velkými písmeny, v závorce je téma. Případné poznámky kurzívou.
Hvězdička opět odkazuje na poznámku na konci článku pod oddělovačem.
Kromě posledního se odehrávají v zimě roku 1975, poslední na konci dubna následujícího roku.

Tentokrát na sebe všechny navazují (aspoň tématem). Dalo by se to nazvat minipovídka.
Vítejte u Čajovo-kakaové války.



KAM SE HRABE ČAJ (Na dně)

Když Remus vkročil do pokoje, na okamžik nechtěl věřit tomu, co vidí. Sirius s Jamesem strnule stáli u okna a Peter pro jistotu chyběl úplně. Nebo možná jen nebyl vidět.
Pokoj vypadal, jako by prodělal několikanásobný útok Smrtijedů a oslavu vítězství famfrpálového poháru. Na zemi ležely poházené a rozbité věci, jedna postel i s nebesy byla převrácená. Remus udělal několik opatrných, váhavých kroků. Pohled mu padl na převrácený, nakřáplý hrnek. Na dně bylo několik kapek tekutiny.
"Co se tu dělo?" zeptal se Remus ledově. Protože tohle chtělo hodně dobré vysvětlení. V jeho hlase zřetelná výhružka. "Vy jste mi vylili kakao?!"



NENAHRADITELNÝ (Já nic já muzikant - Nekrolog)
*řeč pronáší Remus*

Já… prostě jsem to nečekal. Tolik jsme toho spolu prožili, a teď... Věděl jsem, že tě nemám nechávat samotného v pokoji. Ale jak jsem mohl tušit, co se stane?
Tvou ztrátu nemůže vyvážit ani všechna čokoláda na světě, i když ji James sháněl ve Švýcarsku a McGonagallová mu dala trest za nedovolené přemisťování. Žádný Peterovy omluvy nevyváží tvoje jednoduchý, něžný barvy.
Sirius si tě nikdy nedovedl dost vážit. Nepochopil, že čaj tě v mém srdci nenahradí.
Můj milej hrnečku, buď sbohem. Ať tvoje střepy odpočívají v pokoji a ať je nikdo nevyhodí do smetí.
Kakao už nikdy nebude chutnat stejně.



ČAJOVÝ OPTIMISMUS (Odteď jsem optimista)

"Vždyť jsem se ti omluvil," ohradil se Sirius a s provokativním úsměvem si nalil čaj. Plynule do hrníčku přidal kostku cukru a třikrát nápoj zamíchal od sebe a k sobě, jak velí čajová etiketa. Lžičku vyndal, aniž by se dotkl okraje. Krátce se napil a položil šálek zpět na stůl. Malíčky samozřejmě nezvedl. "Ty jsi někdy strašnej pesimista. Svět není tak strašný místo k životu, víš o tom?"
"Ty seš zas nenapravitelnej optimista, víš o tom?" podotkl Remus s náznakem úsměvu. Do kakaa ve zbrusu novém hrníčku namočil čokoládovou sušenku. Sirius se požitkářsky napil čaje.
"Vím. Nechceš to taky zkusit?"



HOŘKÁ BŘEČKA (Terno)

"Možná… Když ty zkusíš kakao," navrhl vesele Remus a aniž by čekal na odpověď, vykouzlil druhý šálek. Sirius si tekutinu přeměřil nedůvěřivým pohledem. "Neboj, ono tě nekousne," zasmál se a přistrčil mu hrnek blíž. Pokojem se začala rozlévat těžká, sladká vůně.
"Jen aby…" ušklíbl se Sirius a napil se. Překvapení maskoval zakašláním. Tohle v ničem nepřipomínalo hořkou břečku, kterou si pamatoval z dětství. Na rtech cítil jemnou, příjemnou chuť, která se tolik hodila k zimnímu večeru.
"No, žádný terno to nebylo," dodal po chvíli s veškerým přezíravým nezájmem, kterého schopen.
"Jistě," usmál se Remus chápavě. To ti tak budu věřit…



NEHODA (Ticho po pěšině)

James zrovna četl v příručce famfrpálu, když se ze společenské místnosti ozvalo několik dutých ran a zvuk tříštěného porcelánu. Opatrně sešel schody, aby se přesvědčil o příčině hluku. Na první pohled to vypadalo, že se nic neděje, ale atmosféra byla hustší než mlha nad zapovězeným lesem. Remus a Sirius seděli v křeslech u krbu, okolo střepy. Peter postával opodál.
"Co se těm dvěma stalo?" zeptal se ho James. "Zase se pohádali, jestli je čaj lepší než kakao?"
"No, vlastně to byla spíš nehoda…" odpověděl Peter a uhnul pohledem.
"Tak to vysyp, co se stalo?"
"Převrhl jsem stolek a vylil oboje."



DANĚ, ČAJ A SMRT (DANĚ A SMRT) *
*drabble se odehrává na hodině studia mudlů, vyučuje profesorka Knottová (OC), starší nerudná dáma se zálibou v historii, předchůdkyně Quirella*

"Na světě jsou pouze dvě jistoty - daně a smrt, Benjamin Franklin," přečetl znuděně Sirius. "Studium mudlů je rok od roku větší pitomost."
"Něco se ti nezdá?" zeptal se Remus tlumeně. "Mudlové těch jistot moc nemají."
"Minimálně o jednu víc mají určitě," trval si Sirius na svém.
"A to?"
"Čaj, přirozeně," usmál se. "Ale možná, že ten Franklin nebyl tak úplně marnej, třeba po tom 'Bostonským dýchánku'. Kam se hrabe kakao!"
"Siriusi, to, že je čaj v dějinách, neznamená, že je lepší."
"Říkáš ty."
*
"Můžete mi vysvětlit, co jste tu dělali?"
"Zabývali jsme se čajem," odpověděl suverénně Sirius. Profesorka Knottová zbledla.


NEPOSTRADATELNÁ (Bez připojení)

"Nedáš si kakao?" navrhl jen tak mimochodem. "Horký kakao dělá zázraky."
"Reme, já jsem úplně v pořádku," zaprotestoval Sirius. Peřinu si přitáhl blíž ke krku. "Ale čaj bych si možná dal."
"Nevíš, o co přicházíš," protočil rezignovaně panenky.
*
"Kdyby tu byla elektřina, už bych to měl dávno uvařený," pokrčil omluvně rameny Remus a položil šálek na noční stolek. Sirius se na okamžik zamyslel.
"Ta Elektřina musí být skvělá," dodal s úsměvem a napil se horkého čaje.
"Jo, někdy si říkám, že to tu bez ní nepřežiju," povzdechl si Remus. V té chvíli Siriovi pohasl úsměv ve tváři.
"Vy spolu chodíte?"



ŠACHOVÁ PARTIE I. (Zadek sedí)

"Peón E5,"
"Jezdec F6,"
"Peón F6 - beru."
"To je pitomost. Kůň se přece neposadí na zadek kvůli nějakýmu pěšákovi!" protestoval Sirius.
"Podívej se," odpověděl Remus pomalu, jako by mluvil s dítětem. "To, že tvoje příjmení je 'Black', vážně neznamená, že černé figurky mají výhodu."
"Fakt? Ten, kdy vymyslel šachy, byl očividně mudla…" odtušil Sirius zklamaně. Černý jezdec schlíple odhopsal z šachovnice.
"Siriusi, nemusíme hrát, jestli nechceš," usmál se Remus shovívavě. "V šachách je možné kapitulovat."
"Nikdy," odmítl rázně, málem přitom převrhl šálek čaje. "Dáma na G5." Královna se opatrně přesunula na kraj svého políčka. Tahle hra zdaleka není u konce.


ŠACHOVÁ PARTIE II. (Co když řeknu ne?)

"Věž na C4."
"Střelec C4," ušklíbl se Sirius a napil se čaje. Věž mezitím sváděla se střelcem poslední souboj.
"Nemůžeš ten hrnek na chvíli položit? Jsem z tebe nervózní."
"A když řeknu ne?" usmál se tím strašně provokativním způsobem.
"Tak se asi přestanu soustředit úplně…"
"To by byla strašná škoda. Asi bych si měl uvařit další."
"Siriusi, nemusíš si čaj vařit. Jsi kouzelník," podotkl Remus netrpělivě.
"Něco jako čaj nemůžeš prostě vykouzlit. Chce to trpělivost, cit… A tak podobně."
"Ale ještě jsme neskončili," namítl.
"Málem bych zapomněl," obrátil se Sirius se suverénním úsměvem zpět na šachy. "Dáma na F5. Mat."



MÁME TO ZA SEBOU (Buben)

"Je to za náma," Sirius si oddechl a spokojeně se natáhl do křesílka u krbu. "Člověk by nevěřil, kolik věcí se může stát za jeden jedinej měsíc."
"Hm…" usmál se Remus. Nějak ho nenapadlo, co lepšího by měl říct. Na okno bubnoval déšť, v krbu praskal oheň.
"Tebe to nějak vzalo…" ušklíbl se Sirius.
"Jen nedělej, taky se ti bude stýskat."
"Možná trochu," připustil Sirius neochotně a pomalu přešel k oknu. Chvíli jen pozorovali dešťové kapky. "Tak ať to příště přežijem znovu!" Proti vší etiketě si přiťukli hrníčky. Čaj s kakaem. Kakao s čajem. Protože tak je to prostě nejlepší.


* Sirius měl na mysli Bostonské pití čaje neboli Bostonský čajový dýchánek - protest amerických kolonistů proti britskému impériu.
Lodě se zbožím tehdy měly 20 dní na vyložení nákladu a zaplacení daně.
Radikálové chtěli vyložení čaje zabránit a požadovali odplutí lodě bez zaplacení dovozního cla - 16.12. 1773 vnikla skupina 30-150 mužů do Griffinského zálivu a tam do moře vhodila všech 342 beden s čajem.
Benjamin Franklin byl jeden z amerických představitelů, kteří následně chtěli společnosti East India Company ztrátu nahradit.
'Pití čaje' se účastnila i skupina svobodných zednářů - ti údajně celou akci naplánovali na svých schůzích. V noci, kdy 'dýchánek' proběhl se schůze nekonala.
V zápisu byla jen stručná poznámka "Zabývali jsme se čajem."

To by bylo z letošního DMD úplně totálně všechno. :) Nashle u dalšího článku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristen Kristen | Web | 10. května 2018 v 21:09 | Reagovat

:D Ako nemôže mať niekto rád kakao? :D Ja milujem aj čaj a kakao. Mňam.
Veľmi pekné príbehy, ktoré na seba zlato nasledovali. Teším sa na pokračovanie.

2 Eliz Eliz | Web | 12. května 2018 v 21:50 | Reagovat

Takový formát povídek se mi moc líbí! Zvláště pokud je autor psát umí. To pak i pár vět dokáže dávat smysl a zapůsobit! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.