Čarodějky omylem - 5, první část

10. června 2018 v 6:00 | Remi |  Čarodějky omylem

Zdravím,
první část páté kapitoly je na světě. Psala jsem ji (i druhou část, která vyjde příště) já, ale kvůli délce se nám zdálo lepší ji rozpůlit.
Povídku píšu společně se Sof. :)




Iluze ticha, I. část


Většina studentů ještě pospávala, nebo si jinak užívala sobotní ráno. Tess byla vždycky spíš na ponocování, než na brzké vstávání, ale dnes se probudila nezvykle brzo.
Na okno dívčí ložnice zobáčkem zaklepala drobounká sovička. Okno bylo přes noc pootevřené a tak snadno vklouzla do pokoje. Tess ani nedýchala, aby ji nevyplašila, ale sovička si jí vůbec nevšímala. Chvilku nerozhodně přešlapovala na parapetu, pak seskočila na postel pod oknem a ustlala si ve vlasech spící Sof. Opatrně, snad aby dívku neprobudila a nepřišla tak o pěkný pelíšek, si začala z dlouhých tmavých vlasů smotávat hnízdo. Theresa okamžitě zalitovala, že nemá foťák nebo aspoň tužku a papír. Jak tak pozorovala nezvyklé soužití, všimla si, že sovička má k nožce přivázaný smotaný pergamen s rudou pečetí. Natáhla se a jemně jí ho odvázala. Uvnitř stálo jen několik slov.

Slečny Winterová a Mayová, dostavte se prosím dnes dopoledne do ředitelny, ohledně dořešení Vašeho přestupu z Ilvermony. Některý z prefektů vás jistě doprovodí.
Albus Brumbál

Tess zprávu musela přečíst několikrát, než od ní dokázala odtrhnout oči. Všechno se dělo tak spontánně, a tenhle průšvih ještě zdaleka neskončil. Tázavě pohlédla na Sof, jestli snad ona nemá nějaký nápad, jak to Brumbálovi celé vysvětlit. Že dvě mudly z budoucnosti jsou najednou v Bradavicích. Sama nevěděla, jak se to, promerlina, mohlo stát. Ze spící dívky ale vyzařoval jen klid. Neměla to srdce ji probudit a vyrušit tak i unavenou sovu, proto se rozhodla nejdřív zajistit doprovod prefekty.
"Ehm, Lily?" zatřásla Tess spící dívkou. Ta unaveně otevřela jedno oko, po chvíli mžourání i druhé.
"Dobré ráno," zašeptala unaveným hlasem.
"Dobré." Lily se posadila na posteli a odhrnula si husté vlasy z obličeje. "Děje se něco?"
"Zavedeš nás do ředitelny?"
"To je kvůli té včerejší party?"
"Ne," ubezpečila ji Tess a bylo vidět, jak Lily spadl kámen ze srdce. "Jen nějaké detaily kolem našeho přestupu."
"Dobře. Hodím na sebe uniformu a můžem vyrazit."
"Ještě musím vzbudit Sof."
"Hm…" přikývla Lily a vázala si kravatu. "Počkej, co to má ve vlasech? To je..?"
"Sova," usmála se prostě Tess. "Donesla pergamen od Brumbála a nějak si u Sof ustlala."
"Ta je roztomilá! Vlastně," zahihňala se Lily, "obě jsou. To by chtělo foto!"
Tess mezitím chytla Sof a dost nešetrně s ní zatřásla.
"Chceme ji probudit, ne jí vykloubit ramena," připomněla Lily obezřetně.
"V klidu, myslím, že ani to by ji teď nevzbudilo."
"Co aquamenty? To většinou zabírá," navrhla nevinně zrzka a vytáhla z kapsy hůlku. Tess jen s rošťáckým úsměvem odmítavě zavrtěla hlavou.
"Mám lepší nápad. Víš, Sof dělá balet, a má k tomu takový speciální cvičky..."
"Jsou to piškoty!" zamumlala brunetka rozespale a hodila po kamarádce polštářem. "Jsem vzhůru, všechno slyším," zívla.
"No to je dost," ušklíbla se Tess a poznámku o piškotech se rozhodla úplně ignorovat. "Tak vstávej, ať neprošvihnem dostaveníčko s Brumbálem."
"Tak brzo?" protáhla Sof a neochotně vstala. Sovička v jejích vlasech se kupodivu udržela na svém místě, jen několikrát vyděšeně zahoukala. "Co to bylo?"
"Co?" zeptala se Tess a naoko překvapeně se rozhlédla.
"No ten zvuk. Takový jako 'hů', nebo co. Tys nic neslyšela?" nazdvihla nevěřícně obočí. Znala kamarádku jako svoje boty (nebo piškoty) a tohle vypadalo víc, než podezřele.
"Nic, to se ti muselo zdát," dodala blondýna sladce. Pro jednou byla ráda, že je Sof o tolik vyšší. Protože co je malé, to je milé, a tomu se taky snadno uvěří. Lily se přestala věnovat své uniformě a celou scénu napjatě sledovala. Měla co dělat, aby se nahlas nesmála.
"Proč se mi tomu nechce věřit…" povzdechla si Sof ještě naposled, ale pak nad tím mávla rukou. "A Lily, prosím tě, nemohla bych si půjčit nějakou uniformu? Naše věci pořád ještě nedorazily."
"Určitě, mám tu nějaký navíc. Teda pokud ti nevadí, že je Nebelvírská... Tess, ty asi chceš taky, viď?"
"Nevadí." Ještě aby to vadilo, pomyslela si nevesele Sof. Stejně nás Brumbál za pár hodin pošle domů… "Dík, jsi zlatá," vzala nabízené šaty a odešla do koupelny.
"Nezapomeň se učesat," prohodila za ní Tess jakoby mimochodem. "Máš na hlavě úplné soví hnízdo!" Sof jen pokývala hlavou a pokračovala dál. Až těsně u dveří se zarazila:
"Nemá to být náhodou vrabčí hnízdo?" Za okamžik se ozval výkřik a vyplašené houkání. Vteřinu na to se z koupelny vyřítila Sof a v zacuchaných vlasech jí zmateně poskakovala sovička.
"Thereso! Cos mi to dala na hlavu?!"
"Já nic," smála se Tess, až se musela posadit zpátky na postel. "Ale měla bys ji nosit častěji, sekne ti!"
"Ukaž," řekla Lily smířlivě. "Nehýbej se. Neboj, je stejně vyděšená jako ty, neublíží ti," mezitím zručně osvobozovala sovičku z jejího vlasového hnízda. "Ták, a je to. Na!"
Sof se na zvířátko nevěřícně podívala a opatrně ho vzala do dlaní. Chvíli se obě navzájem prohlížely. Sovička naklonila hlavu trochu na stranu a houkla. Znělo to docela přátelsky.
"Vlastně je docela pěkná," rozlil se Sof úsměv po tváři.
"Tváří se úplně stejně, jako ty!" zasmála se ještě Tess. "Ale teď se vážně koukej převlíct, jinak toho Brumbála doopravdy nestihnem."

oOo

"Jak je to ještě daleko?" zamumlala Sof za několik minut, když míjely třetí pohyblivé schodiště.
"Už jenom kousek," usmála se Lily. "Ták, tady to je." Zastavily se před točitým schodištěm. Tess se rozzářily oči.
"Sof, myslíš na to, co já?"
"O co, že jo?" ušklíbla se brunetka. V téhle situaci se viděla už tisíckrát, ale realita byla ještě lepší.
"Vsadím se s tebou, o co chceš, že znám heslo," přešla Tess plynule do češtiny.
"To víš, a já ho asi neznám…" mávla nad tím Sof pohrdavě rukou. Tohle vzájemné škádlení si nedá pauzu ani v Bradavicích.
"Zpátky už trefíte, ne?" přerušila je Lily. Holky souhlasně přikývly.
"Heslo je citronová zmrzlina. Tak zatím!" zamávala jim zrzka na rozloučenou a počkala, než obě nastoupí na točité schodiště, které se zvolna dávalo do pohybu.
Nad schodištěm jakoby se otvíraly dveře do jiného/kouzelného světa. Strohé kamenné zdi obepínal cizokrajný nábytek a kouzelné předměty. Uprostřed místnosti stál těžký dřevěný stůl plný věcí z nejrůznějších koutů světa. Na okraji bylo zlaté bidélko a na něm poskakoval fénix. Obě dívky tu podivnou místnost sledovaly jako u vytržení. V jedné ze skleněných vitrín ležel na kovovém podstavci ohmataný balíček karet s obrázkem ještěrky. Tess na barevném zvířátku mohla oči nechat. V tom ještěrka, jako by vycítila dívčin pohled, pohnula hlavičkou a odběhla z přední strany balíčku, jen ocásek z ní byl vidět. Tess si musela několikrát protřít oči, než jí došlo, že pohyblivé fotky a obrázky jsou v tomhle světě běžné.
"Dobrý den, slečny," přerušil její myšlenky mužský hlas. Trhla sebou stejně, jako to před chvílí udělala ještěrka na balíčku karet. "Vidím, že Vás zaujaly moje karty. Tomu, kdo si to zaslouží, zjeví kousek jeho budoucnosti," dodal hlas potěšeně. Albus Brumbál, majitel tohoto hlasu, seděl za psacím stolem a zálibně hladil Fawkse po ohnivém peří. Kde se tu vzal? Podivila se blondýna v duchu. Přísahala by, že před chvílí tu ještě neseděl. A přece tu teď byl, v purpurovém plášti a vysokém klobouku, jako kouzelný dědeček z pohádky, a skvěle ladil se svou podivnou kanceláří.
"Dobrý den," odpověděla Sof zaskočeně a Tess ji po chvíli napodobila.
"Jmenuji se Theresa Mayová," ujala se menší z obou dívek slova. "A tohle je Sophie Winterová."
"Mé jméno je Albus Brumbál, a jsem, jak je vám asi známo, ředitelem této školy. Posaďte se prosím," usmál se. "Jaký byl včerejší večírek?" nadhodil nezávazným hlasem. Sof zrudla a zabořila oči do země.
"jak to…" podivila se i Tess.
"Mimo nesčetných povinností, má funkce ředitele i nějaké ty výhody," usmál se Brumbál tajemně a oči a půlměsícovými brýlemi se mu zaleskly. "Krom toho, uvítací večírky na první den školy se tu pořádaly snad i za dob Zakladatelů Bradavic." Tess se nemohla ubránit úsměvu, když si představila tančícího Brumbála.
"Vy jste nám psal?" snažila se Sof navázat na původní téma. Chodit okolo horké kaše prostě nebyl její styl.
"Ach ano," pronesl Brumbál tónem člověka, který si právě vzpomněl na nějakou zbytečnost. "Dáte si citronový drops?"
"Oh, já bych si-" zazářila Tess nad vidinou sladkostí.
"Ne, děkujeme," utnula ji rázně Sof hlasem, který nepřipouštěl námitky. "Psal jste nám ohledně našeho přestupu z Ilvermony. Jenže… my odnikud nepřestupujeme," dodala o poznání tišeji. V místnosti se rozhostilo ticho a Sof se podivila vlastní odvaze. V hlavě se jí přehrály všechny možné katastrofické scénáře toho, co bude následovat. Lhaly největšímu kouzelníkovy všech dob. Co se s nimi vlastně stane? Pošle je Brumbál hned domů? Vymaže jim paměť? Budou se moct rozloučit s Lily a kluky? A co když je, proboha, jen přemístí do Londýna a nechá je v téhle době?! Najednou už jí to nepřišlo jako dobrý nápad. Sovička, která se od rána odmítala hnout z jejího ramene se jí jemně otřela o krk. Lechtalo to, ale zároveň to bylo nějak podivně uklidňující.
"Ale to já přece vím," obdařil je Brumbál dalším z řady úsměvů.
"Jak to…" zeptala se Tess toho rána už podruhé a rozhodila rukama v bezmocném gestu. "Ale, co vždyť je to přece úplně jedno…" zamumlala si pro sebe sarkasticky.
"Stěny mají uši, slečno Mayová," podotkl ředitel. "A když už jsme u toho, klobouky taky," dodal jakoby mimochodem. "Nicméně si to pojďme zrekapitulovat. Společně jistě najdeme nějaké přijatelné řešení. Slečno Mayová?" A tak se Tess dala do vyprávění. S občasným doplněním od Sof vylíčila celou příhodu. Od jejich cesty na King's Cross a nástupiště 9 a ¾, až po zařazování a dnešní ráno.
"No, a to by bylo asi tak všechno," uzavřela blondýna svoje vypravování. "Je tak?" zeptala se ještě Sof a ta přikývla.
"Zdá se ti to málo?" ušklíbla se útrpně. Když se setkala s Brumbálovým pohledem, měla pocit, že si myslí plně totéž. Tess jen nevinně pokrčila rameny. Nikdy nevíš.
"Přiznám se, že je mi záhadou, jak se něco takového mohlo stát. Správně byste školu neměly ani vidět. Jistě chápete, že se nám to tu nestává každý den," prohlásil kouzelník. "měl jsem v úmyslu jednoduše vás poslat domu, ale za této situace…"
"A co obraceč času, nepomohl by?" navrhla Sof nesměle. Brumbál na ni pohlédl s neskrývaným obdivem. Tohle bylo téměř neznámé a odborem času pečlivě hlídané tajemství i pro kouzelníky.
"Slečno Winterová, nevím, kolik toho o našem světě víte, ale-"
"V podstatě všechno," skočila mu do řeči Tess. "Totiž v budoucnosti-"
"Neříkejte mi to. A ani nikomu jinému, můžu-li Vás o to žádat. Budoucnost nám zatím nepřísluší," přerušil teď Brumbál ji. "A navíc, bude to tak jednoduší," pousmál se. Tess chápavě pokývala hlavou.
"Abych to dokončil. Nevím, co se s obraceči času stane v budoucnosti - A ani to nechci vědět," mrkl na Tess. Ale momentálně jsou všechny pod zprávou ministerstva kouzel. Bohužel, není naděje, že bychom některý mohli použít nyní."
"A to nejsou fakt žádné výjimky?" zavrtěla Tess nevěřícně hlavou.
"Za výjimečných situací je možné podat žádost o zapůjčení," prohlásil vážně Brumbál. "Nicméně lhůta na vyřízení žádosti je okolo půl roku, někdy i více. A ne," prohlásil s pohledem upřeným na obě děvčata. "Ani má funkce ředitele mi nedovoluje vše."
"A nemůžete…-" nadhodila Sof.
"Co, slečno Winterová? V mudlovském Londýně, tak vzdáleném vaší době Vás nechat nemohu. Oblast škol je ne-kouzelníkům zapovězena. Nechat vás půl roku studovat? To by snad šlo. Ale co můžete studovat? Lektvary? Čarovat Vás bohužel nenaučím, i kdybych sebevíc chtěl," po těch slovech se v ředitelně opět rozhostilo ticho. Situace se zdála být bezvýchodná a několik minut všichni jen přemýšleli.
"Jedna možnost by tu přece jen byla," ozval se hluboký hlas. Tess a Sof se zmateně rozhlédly, ale nikdo další v místnosti nebyl.
"Co máš na mysli, Phineasi?" obrátil se Brumbál zvědavě ke stěně. Až teď si holky všimly, komu patřil ten hlas. Z portrétu, rámovaného zlatem, na ně přísně shlížel tmavovlasý muž s aristokratickými rysy. Tess se nemohla zbavit dojmu, že jeho tvář odněkud zná.
"Iluzi ticha, přirozeně." Na cedulce pod rámem stálo zlatým písmem Phineas Nigellus Black. Teď už bylo Tess jasné, co jí na bývalém řediteli přišlo povědomé. Nejen některými rysy tváře, ale i samozřejmým vystupováním připomínal Siriuse.
"Domníval jsem se," odmlčel se Brumbál, "že jde jen o studentské povídačky."
"Nejste jediný, Brumbále, kdo se kdy trochu zajímal o alchymii," odbyl ho portrét s úšklebkem.
"Ať už je to jakkoli, to přeci nejde," zamítl Brumbál kategoricky. "Je to příliš velké riziko."
"O co jde?" ozvala se konečně Tess.
"Jde o speciální kouzlo, které je schopné obdařit člověka kouzelnou mocí. Konkrétně znalostmi dospělého čaroděje, který absolvoval sedmileté studium," vysvětlil Brumbál. "Jeho autorem je právě Phineas."
"To je přece úžasný!" namítla Sof. "To by mohli použít všichni mladí kouzelníci a nemuseli by vůbec studovat základy, to není-"
"To není docela dobře možné, a také je to důvod, proč jsem si ho nechal pro sebe," přiznal Black neochotně. "Kouzlo totiž funguje výhradně na mudly. Když ho použije kouzelník, tak…" přejel si prstem po krku ve velmi výmluvném gestu. Tess se odporem otřásla.
"Proč jste, proboha, něco takového vymýšlel?!"
"Z mladické nerozvážnosti," pokrčil Black rameny s trpkým úsměvem.
"Nerad to říkám," přerušil po chvíli ticho Brumbál, který až do té chvíle mlčel. "Ale obávám se, že je to naše jediná možnost." Black souhlasně pokýval hlavou a holky zalapaly po dechu.
"Takže…" ptala se bruneta opatrně. To už jí ale Tess skočila kolem krku.
"Sof, my budeme čarodějky! Dokážeš si to představit?" jásala.
"Já… Ne," usmála se Sof šťastně. "To si vážně přestavit neumím."

pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Selene Black is Back Selene Black is Back | Web | 10. června 2018 v 8:39 | Reagovat

Ako Phineasa som mala nejak vždy rada - svojím spôsobom, ani neviem, prečo - ale toto?!!! No mňa picne!!! 😂😂😂😂 Ty kks, to aby on vynyslel také kúzlo!!! Nehorázne sa mi to páči! Som zvedavá, čo z toho bude!!! Ú-Ž-A-S-N-É!!!!

2 Kristen Kristen | Web | 17. června 2018 v 18:17 | Reagovat

:D Phineas sa nezdá :D boha mu dobrééé idem dalej :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama